Profese online 2021, 14(1):102-110

DOPAD CEVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY NA SOBĚSTAČNOST A KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ (studentský příspěvek)

Marcela Dąbrowská1, 2, Dalibor Pastucha1, 2, Iva Fiedorová1, 2
1 Ústav Rehabilitace, LF Ostravská Univerzita, Ostrava, Česká republika
2 Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, FN Ostrava, Česká republika

Východiska: Celosvětově patří cévní mozková příhoda (CMP) k nejčastějším akutním stavům v neurologii a Česká republika zaujímá přední příčky v tabulce mezi zeměmi s největší morbiditou a mortalitou na prodělaný iktus. Dlouhodobé dopady CMP na zdraví, společenské uplatnění a kvalitu života pacientů přinášejí výraznou ekonomickou zátěž pro zdravotní i sociální systém.

Cíl: Cílem tohoto článku je vymezení dopadu CMP na změny v soběstačnosti a možnosti hodnocení kvality života s provázaností dlouhodobé koordinované rehabilitace z pohledu ergoterapeuta.

Metodika: Data byla čerpána z aktuálních českých a zahraničních publikací. K vyhledávání literárních zdrojů byl využit Multivyhledávač EDS. Dokumenty byly vyhledávány v období 2003-2021 v českém nebo anglickém jazyce. Při vyhledávání byla zadána klíčová slova: cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, rehabilitace, ergoterapie Výsledky: Pacienti po CMP mají různý stupeň zdravotních následků, a tedy i různý stupeň disability a úrovně soběstačnosti. Náklady na rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě rostou s rostoucím zdravotním postižením, kdy u nesoběstačných a imobilních pacientů jsou náklady na péči mnohonásobně vyšší. Dosažení soběstačnost v základních denních aktivitách zlepšuje kvalitu života, usnadňuje pacientovi návrat do domácího prostředí a zároveň nezatěžuje zdravotní a sociální systém.

Závěry: Vzhledem k incidenci CMP je potřeba zajistit kvalitní kontinuitu léčby a dlouhodobé rehabilitace.

Klíčová slova: Cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, neurorehabilitace, ergoterapie, invalidita

Vloženo: květen 2021; Revidováno: srpen 2021; Přijato: srpen 2021; Zveřejněno: srpen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dąbrowská, M., Pastucha, D., & Fiedorová, I. (2021). DOPAD CEVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY NA SOBĚSTAČNOST A KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ (studentský příspěvek). Profese Online, 14(1), 102-110
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Sedova P, Brown RD, Zvolsky M, Kadlecova P, Bryndziar T, Kubelka T, et al. Incidence of Hospitalized Stroke in the Czech Republic: The National Registry of Hospitalized Patients. J Stroke Cerebrovasc. 2017;26(5):979-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Sedova P, Brown RD, Zvolsky M, Kadlecova P, Muzik J, Bryndziar T, et al. Incidence of hospitalized stroke in the Czech Republic from the National Registry of Hospitalized Patients. Int J Stroke. 2015;10(8):212.
    3. Pollock A, Baer G, Campbell P, Choo PL, Forster A, Morris J, et al. Physical rehabilitation approaches for the recovery of function and mobility following stroke. The Cochrane database of systematic reviews. 2014;2014(4):Cd001920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Chen CJ, Ding D, Starke RM, Mehndiratta P, Crowley RW, Liu KC, et al. Endovascular vs medical management of acute ischemic stroke. Neurology. 2015;85(22):1980-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Bruthans J. Epidemiologie a prognóza cévních mozkových příhod. Remedia. 2009;19(2):128-31.
    6. Šaňák D, Neumann J, Tomek A, Školoudík D, Škoda O, Mikulík R, et al. Doporučení pro rekanalizační léčbu akutního mozkového infarktu-verze 2016. Cesk Slov Neurol. 2016;79:231-4. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Angerova Y, Marsalek P, Chmelova I, Gueye T, Uherek S, Briza J, et al. Cost and cost-effectiveness of early inpatient rehabilitation after stroke varies with initial disability: the Czech Republic perspective. International journal of rehabilitation research Internationale Zeitschrift fur Rehabilitationsforschung Revue internationale de recherches de readaptation. 2020;43(4):376-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Švestkova O. International classification of functioning, disability and health of World Health Organization (ICF). Prague Med Rep. 2008;109(4):268-74. Přejít na PubMed...
    9. Švestková O, Angerová Y, Druga R, Pfeiffer J, Votava J. Rehabilitace motoriky člověka: Fyziologie a léčebné postupy; 2017.
    10. Švestková O. Základní principy současné neurorehabilitace. Neurologie pro praxi. 2013;14(3):136-9.
    11. Lamb M, Buchanan D, Godfrey C. The psychosocial spiritual experience of elderly individuals recovering from stroke: a systematic review. International Journal of Evidence-Based Healthcare 2008; 6:173-205 pmid:21631820 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. McKevitt C, Redfern J, Mold F, Wolfe C. Qualitative studies of stroke: a systematic review. Stroke 2004; 35: 1499-1505. pmid:15105517 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Reed MC, Wood V, Harrington R, Paterson J. Developing stroke rehabilitation and community services: a meta-synthesis of qualitative literature. Disability & Rehabilitation 2012; 34: 553-563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Salter K, Hellings C, Foley N, Teasell R. The experience of living with stroke: A qualitative meta-synthesis. Journal of Rehabilitation Medicine 2008; 40: 595-602. pmid:19020691 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kol E, Arikan F, İlaslan E, Akinci MA, Koçak MC. A quality indicator for the evaluation of nursing care: determination of patient satisfaction and related factors at a university hospital in the Mediterranean Region in Turkey. Collegian. 2018;25(1):51-6. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Landi F, Cesari M, Onder G, Tafani A, Zamboni V, Cocchi A. Effects of an occupational therapy program on functional outcomes in older stroke patients. Gerontology. 2006;52(2):85-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Friedman M.M., Bowden V.R., E.G. Jones Family nursing: research, theory, and practice (fifth ed.), Prentice Hall, Englewood Cliffs. NJ 2003
    18. Smith L.N., Lawrence M., Kerr S.M., Langhorne P., Lees K.R., Informal carers experience of caring for stroke survivors J Adv Nurs, 46 (3) 2004, pp. 235-244 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Sahebalzamani M., Aliloo L., Shakib A.,The efficacy of self-care education on rehabilitation of stroke patients Saudi Med J, 30 (4) 2009, p. 550
    20. Duncan PW, Horner RD, Reker DM, Samsa GP, Hoenig H, Hamilton B, et al. Adherence to postacute rehabilitation guidelines is associated with functional recovery in stroke. Stroke. 2002;33(1):167-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Taule T, Strand LI, Assmus J, Skouen JS. Ability in daily activities after early supported discharge models of stroke rehabilitation. Scandinavian journal of occupational therapy. 2015;22(5):355-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Radomski MV, Latham CAT. Occupational therapy for physical dysfunction. eighth ed: Wolters Kluwer; 2021.
    23. Scherbakov N, Pietrock C, Sandek A, Ebner N, Valentova M, Springer J, et al. Body weight changes and incidence of cachexia after stroke. J Cachexia Sarcopeni. 2019;10(3):611-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Winstein CJ, Stein J, Arena R, Bates B, Cherney LR, Cramer SC, et al. Guidelines for Adult Stroke Rehabilitation and Recovery A Guideline for Healthcare Professionals From the American Heart
    25. Kovářová I, Oktábcová A, Gueye T, Švestková O. Cévní mozková příhoda: Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny. Rehabilitation & Physical Medicine/Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi. 2018;25(3).
    26. Vaňásková E. Testování v rehabilitační praxi - cévní mozkové příhody. 2004.
    27. Švestková, O., Hoskovcová, S., Nové přístupy k náhledu na občana se zdravotním postižením a Mezinárodní klasifikací funkčních schopností, disability a zdraví. E-psychologie. 2010; 4 (4): 27-40.
    28. World Health Organization [Internet]. [cited 2021 AUG 25]. Available from: https://www.who.int/
    29. Heřmanová E. Koncepty, teorie a měření kvality života [Concepts, theories and measurement of quality of life]. Praha: Slon (Czech). 2012.
    30. Kyung K.,Young M.K., Eun K.K. Correlation between the activities of daily living of stroke patients in a community setting and their quality of life J Phys Ther Sci, 26 (3) 2014, pp. 417-419, Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Gillen G, Burkhardt A. Stroke rehabilitation: Elsevier Health Sciences; 2010
    32. Gurcay E. , Bal A. , Cakci A., Health-related quality of life in first-ever stroke patients Ann Saudi Med, 29 (1) 2009, pp. 36-40 2009 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Kwon S.C., Choi J.M., Kwon S.U., Kang D.W., Kim J.S., Factors that affect the quality of life at 3 Years post-stroke J Clin Neurol, 2 (1) 2006, pp. 34-41 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Jeong B.O., Kang H.J., Bae1 K.Y., Kim S.W., Kim J.M., Shin I.S., Kim J.T., Park M.S., Cho K.H., Yoon J.S., Determinants of quality of life in the acute stage following stroke Psychiatry Investig, 9 (2). 2012, pp. 127-133 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Wilson IB, Cleary PD. Linking clinical variables with health-related quality of life. A conceptual model of patient outcomes. Jama. 1995;273(1):59-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Elena G. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum: Grada Publishing as; 2011.
    37. Hoffmann T, McKenna K, Cooke D, Tooth L. Outcomes after stroke: Basic and instrumental activities of daily living, community reintegration and generic health status. Australian Occupational Therapy Journal. 2003;50(4):225-33. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Škoda O, Herzig R, Mikulík R, Neumann J, Vaclavik D, Bar M, et al. Klinický standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a s tranzitorní ischemickou atakou-verze 2016. Heart. 2015;39:40.
    39. Katona M, Schmidt R, Schupp W, Graessel E. Predictors of health-related quality of life in stroke patients after neurological inpatient rehabilitation: a prospective study. Health and quality of life outcomes.2015;13:58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Luengo-Fernandez R, Gray AM, Bull L, Welch S, Cuthbertson F, Rothwell PM. Quality of life after TIA and stroke: ten-year results of the Oxford Vascular Study. Neurology. 2013;81(18):1588-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Sangha RS, Caprio FZ, Askew R, Corado C, Bernstein R, Curran Y, et al. Quality of life in patients with TIA and minor ischemic stroke. Neurology. 2015;85(22):1957-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. MPSV. CZ [Internet]. PRAHA: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. [cited 2021 AUG 25]. Available from: https://portal.mpsv.cz/.
    43. VĚSTNIK MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVI ČESKE REPUBLIKY, ROČNIK 2010, ČASTKA 2, vydano: 1. března 2010, Obsah: Peče o pacienty s cerebrovaskularnim onemocněnimv Česke republice. [Internet]. [cited 2021 AUG 25]. Available from: https://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik-c4/2012_6288_2510_11.html.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah