Profese online 2021, 14(1):57-73

SOUČASNÁ SITUACE, TRENDY A DOPADY KONZUMACE ALKOHOLU V ČESKÉ REPUBLICE

Pavla Chomynová1, 2, 3, Tereza Černíková1, 2, Viktor Mravčík1, 2, 3
1 Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Úřad vlády České republiky, Praha, Česká republika
2 Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika
3 Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí, Národní ústav duševního zdraví, Klecany, Česká republika

Východiska: Užívání alkoholu je spojeno se značnými negativními dopady na veřejné zdraví. Spotřeba alkoholu i výskyt epizodické konzumace nadměrných dávek alkoholu v ČR jsou dlouhodobě vysoké, dopady užívání alkoholu však nejsou systematicky monitorovány.

Cíl: Cílem článku je podat přehled dostupných informací o míře a vzorcích užívání alkoholu v ČR se zaměřením na problémové užívání, jeho zdravotní a sociální důsledky.

Metodika: Dostupné informace o užívání alkoholu a jeho dopadech zahrnují především data z průzkumů v dospělé a školní populaci, z rutinního monitorování spotřeby alkoholu, nemocnosti a úmrtnosti.

Výsledky: Prevalence rizikové konzumace v dospělé populaci dosahuje 17 % (odhadem 1,5 mil. osob), z toho škodlivého pití 9 %, a dlouhodobě narůstá. Ročně je pro poruchy způsobené užíváním alkoholu léčeno celkem 21 tis. osob v psychiatrických ambulancích a téměř 10 tis. v psychiatrické lůžkové péči. Mezi dospívajícími byl v posledních letech zaznamenán pokles užívání alkoholu, ale v mezinárodním měřítku je konzumace dospívajícími nadále na vysoké úrovni. Dostupné údaje o morbiditě naznačují stabilní situaci, výskyt onemocnění souvisejících s konzumací alkoholu je 2-3krát vyšší u mužů. Ročně je pro nemoci, které jsou vyvolány výhradně užíváním alkoholu, hospitalizováno téměř 14 tis. osob. Mortalita v důsledku užívání alkoholu se zvyšuje, ročně je pití alkoholu v ČR zodpovědné za přibližně 6 tis. úmrtí (6 % celkové úmrtnosti). Poslední odhady společenských nákladů v souvislosti s alkoholem se pohybují ve výši 57 mld. Kč.

Závěry: Dostupné údaje, s přihlédnutím k nedostatečnému provádění doporučených opatření v oblasti alkoholu, naznačují podhodnocení skutečného rozsahu problémů souvisejících s alkoholem v ČR. V oblasti alkoholové politiky by měla být více a důsledněji uplatňována politika založená na důkazech.

Klíčová slova: Alkohol, problémové užívání alkoholu, zdravotní dopady, společenské náklady, veřejné zdraví, alkoholová politika

Vloženo: březen 2021; Revidováno: březen 2021; Přijato: srpen 2021; Zveřejněno: srpen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Chomynová, P., Černíková, T., & Mravčík, V. (2021). SOUČASNÁ SITUACE, TRENDY A DOPADY KONZUMACE ALKOHOLU V ČESKÉ REPUBLICE. Profese Online, 14(1), 57-73
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. World Health Organization. Global status report on alcohol and health 2018. Geneva: WHO; 2018.
    2. Griswold MG, GBD 2016 Alcohol Collaborators. Alcohol use and burden for 195 countries and territories, 1990-2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet. 2018;392(10152):1015-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Zima T. Alcohol Abuse. Ejifcc. 2018;29(4):285-9.
    4. Rehm J. The risks associated with alcohol use and alcoholism. Alcohol research & health : the journal of the National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. 2011;34(2):135-43.
    5. Connor J. Alcohol consumption as a cause of cancer. Addiction. 2017;112(2):222-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Goel S, Sharma A, Garg A. Effect of Alcohol Consumption on Cardiovascular Health. Current cardiology reports. 2018;20(4):19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Praud D, Rota M, Rehm J, Shield K, Zatonski W, Hashibe M, et al. Cancer incidence and mortality attributable to alcohol consumption. International journal of cancer. 2016;138(6):1380-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Rehm J, Shield KD, Roerecke M, Gmel G. Modelling the impact of alcohol consumption on cardiovascular disease mortality for comparative risk assessments: an overview. BMC Public Health. 2016;16(1). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Mendis S. Global progress in prevention of cardiovascular disease. Cardiovascular diagnosis and therapy. 2017;7(Suppl 1):S32-S8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Rehm J, Marmet S, Anderson P, Gual A, Kraus L, Nutt DJ, et al. Defining substance use disorders: do we really need more than heavy use? Alcohol Alcohol. 2013;48(6):633-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Jayasekara H, English DR, Room R, MacInnis RJ. Alcohol consumption over time and risk of death: a systematic review and meta-analysis. Am J Epidemiol. 2014;179(9):1049-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Rehm J, Anderson P, Gual A, Kraus L, Marmet S, Nutt DJ, et al. The tangible common denominator of substance use disorders: a reply to commentaries to Rehm et al. (2013a). Alcohol and alcoholism (Oxford, Oxfordshire). 2014;49(1):118-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Irving HM, Samokhvalov AV, Rehm J. Alcohol as a risk factor for pancreatitis. A systematic review and meta-analysis. JOP : Journal of the pancreas. 2009;10(4):387-92. Přejít na PubMed...
    14. Rehm J, Taylor B, Mohapatra S, Irving H, Baliunas D, Patra J, et al. Alcohol as a risk factor for liver cirrhosis: a systematic review and meta-analysis. Drug Alcohol Rev. 2010;29(4):437-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Gallagher C, Hendriks JML, Elliott AD, Wong CX, Rangnekar G, Middeldorp ME, et al. Alcohol and incident atrial fibrillation - A systematic review and meta-analysis. International journal of cardiology. 2017;246:46-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Larsson SC, Drca N, Wolk A. Alcohol consumption and risk of atrial fibrillation: a prospective study and dose-response meta-analysis. Journal of the American College of Cardiology. 2014;64(3):281-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Taylor B, Irving HM, Baliunas D, Roerecke M, Patra J, Mohapatra S, et al. Alcohol and hypertension: gender differences in dose-response relationships determined through systematic review and meta-analysis. Addiction. 2009; 104(12):1981-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Roerecke M, Rehm J. Irregular heavy drinking occasions and risk of ischemic heart disease: a systematic review and meta-analysis. Am J Epidemiol. 2010;171(6):633-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Patra J, Taylor B, Irving H, Roerecke M, Baliunas D, Mohapatra S, et al. Alcohol consumption and the risk of morbidity and mortality for different stroke types--a systematic review and meta-analysis. BMC Public Health. 2010;10:258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Lonnroth K, Williams BG, Stadlin S, Jaramillo E, Dye C. Alcohol use as a risk factor for tuberculosis - a systematic review. BMC Public Health. 2008;8:289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Rehm J, Samokhvalov AV, Neuman MG, Room R, Parry C, Lonnroth K, et al. The association between alcohol use, alcohol use disorders and tuberculosis (TB). A systematic review. BMC Public Health. 2009;9:450. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Samokhvalov AV, Irving HM, Rehm J. Alcohol consumption as a risk factor for pneumonia: a systematic review and meta-analysis. Epidemiol Infect. 2010;138(12):1789-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Cherpitel CJ, Ye Y, Bond J, Borges G, Monteiro M. Relative risk of injury from acute alcohol consumption: modeling the dose-response relationship in emergency department data from 18 countries. Addiction. 2015;110(2):279-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Pelucchi C, Tramacere I, Boffetta P, Negri E, La Vecchia C. Alcohol consumption and cancer risk. Nutrition and cancer. 2011;63(7):983-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. de Menezes RF, Bergmann A, Thuler LC. Alcohol consumption and risk of cancer: a systematic literature review. Asian Pacific journal of cancer prevention : APJCP. 2013;14(9):4965-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Gmel G, Rehm J, Room R, Greenfield TK. Dimensions of alcohol-related social and health consequences in survey research. Journal of substance abuse. 2000;12(1-2):113-38. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Laslett AM, Room R, Ferris J, Wilkinson C, Livingston M, Mugavin J. Surveying the range and magnitude of alcohol's harm to others in Australia. Addiction. 2011;106(9):1603-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Rehm J, Baliunas D, Borges GL, Graham K, Irving H, Kehoe T, et al. The relation between different dimensions of alcohol consumption and burden of disease: an overview. Addiction. 2010;105(5):817-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Gmel G, Gutjahr E, Rehm J. How stable is the risk curve between alcohol and all-cause mortality and what factors influence the shape? A precision-weighted hierarchical meta-analysis. European journal of epidemiology. 2003; 18(7):631-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Fehringer G, Brenner DR, Zhang ZF, Lee YA, Matsuo K, Ito H, et al. Alcohol and lung cancer risk among never smokers: A pooled analysis from the international lung cancer consortium and theFillmore KM, Stockwell T, Chikritzhs T, Bostrom A, Kerr W. Moderate alcohol use and reduced mortality risk: systematic error in prospective studies and new hypotheses. Annals of epidemiology. 2007;17(5 Suppl):S16-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. SYNERGY study. International journal of cancer. 2017;140(9):1976-84.
    32. Liang W, Chikritzhs T. Observational research on alcohol use and chronic disease outcome: new approaches to counter biases. TheScientificWorldJournal. 2013;2013:860915. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Holmes MV, Dale CE, Zuccolo L, Silverwood RJ, Guo Y, Ye Z, et al. Association between alcohol and cardiovascular disease: Mendelian randomisation analysis based on individual participant data. Bmj. 2014;349:g4164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Chikritzhs T, Stockwell T, Naimi T, Andreasson S, Dangardt F, Liang W. Has the leaning tower of presumed health benefits from 'moderate' alcohol use finally collapsed? Addiction. 2015;110(5):726-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Stockwell T, Zhao J, Panwar S, Roemer A, Naimi T, Chikritzhs T. Do "Moderate" Drinkers Have Reduced Mortality Risk? A Systematic Review and Meta-Analysis of Alcohol Consumption and All-Cause Mortality. J Stud Alcohol Drugs. 2016; 77(2):185-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Patra J, Taylor B, Rehm J. Deaths Associated with High-Volume Drinking of Alcohol among Adults in Canada in 2002: A Need for Primary Care Intervention? Contemporary Drug Problems. 2009;36(1-2):283-301. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Rehm J, Shield KD, Gmel G, Rehm MX, Frick U. Modeling the impact of alcohol dependence on mortality burden and the effect of available treatment interventions in the European Union. European Neuropsychopharmacology. 2013;23(2):89-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Toma A, Pare G, Leong DP. Alcohol and Cardiovascular Disease: How Much is Too Much? Current atherosclerosis reports. 2017;19(3):13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Moskalewicz J, Sieroslawski J. Drinking Population Surveys - Guidance Document for Standardized Approach. Final Report for the Project Standardizing Measurement of Alcohol-Related Troubles - SMART. . Warsaw: Institute of Psychiatry and Neurology, 2010 2010. Report No.
    40. Wilkinson C, Laslett A-M, Ferris J, Livingston M, Mugavin J, Room R, et al. The range and magnitude of alcohol's harm to others study: Study methodology and measurement challenges. Australasian Epidemiologist. 2014;21(2):12-6.
    41. Ruprich J. Přehled národních vodítek pro střídmou konzumaci alkoholických nápojů. Praha: Státní zdravotní ústav; 2016.
    42. Miovský M. Positive effects of moderate alcohol use on human health: The futile search for a third side of the coin. Adiktologie. 2017;17(2):148-60.
    43. World Health Organisation. International statistical classification of diseases and related health problems. - 10th revision, edition 2010. Geneva: WHO; 2011.
    44. American Psychiatric Association. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders. American Psychiatric Association, 2013. Přejít k původnímu zdroji...
    45. Babor TF, Higgins-Biddle JC, Saunders JB, Monteiro MG. AUDIT: the alcohol use disorders identification test. Guidelines for use in primary care. 2nd ed. . Geneva: World Health Organization, 2001.
    46. Mayfield D, McLeod, G., Hall, P. The CAGE questionnaire: Validation of a new alcoholism instrument. American Journal of Psychiatry. 1974(131):1121-3. Přejít k původnímu zdroji...
    47. Cherpitel CJ, Ye Y, Bond J, Borges G, Cremonte M, Marais S, et al. Cross-national performance of the RAPS4/RAPS4-QF for tolerance and heavy drinking: data from 13 countries. Journal of studies on alcohol. 2005;66(3):428-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Ustun B, Compton W, Mager D, Babor T, Baiyewu O, Chatterji S, et al. WHO Study on the reliability and validity of the alcohol and drug use disorder instruments: overview of methods and results. Drug Alcohol Depend. 1997;47(3):161-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Lachner G, Wittchen HU, Perkonigg A, Holly A, Schuster P, Wunderlich U, et al. Structure, content and reliability of the Munich-Composite International Diagnostic Interview (M-CIDI) substance use sections. Eur Addict Res. 1998; 4(1-2):28-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Bloomfield K, Hope A, Kraus L. Alcohol survey measures for Europe: A literature review. Drugs: Education, Prevention and Policy. 2013; 20(5):348-60. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Nugawela MD, Langley T, Szatkowski L, Lewis S. Measuring Alcohol Consumption in Population Surveys: A Review of International Guidelines and Comparison with Surveys in England. Alcohol and alcoholism (Oxford, Oxfordshire). 2016;51(1):84-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Room R. Concepts and items in measuring social harm from drinking. Journal of substance abuse. 2000;12(1-2):93-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Gmel G, Rehm J. Harmful alcohol use. Alcohol research & health : the journal of the National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. 2003;27(1):52-62.
    54. Tomlinson MF, Brown M, Hoaken PNS. Recreational drug use and human aggressive behavior: A comprehensive review since 2003. Aggression and Violent Behavior. 2016;27:9-29. Přejít k původnímu zdroji...
    55. Edman J. Harm to others - Rediscovered or Eternal? Nordic Studies on Alcohol and Drugs. 2016;33(5-6):479-81. Přejít k původnímu zdroji...
    56. Karlsson N, Tigerstedt C. Alcohol's Harm to others - a Potent and Intricate Perspective. Nordic Studies on Alcohol and Drugs. 2016;33(5-6):451-4. Přejít k původnímu zdroji...
    57. Room R, Laslett A-M, Jiang H. Conceptual and Methodological Issues in Studying Alcohol's Harm to Others1. Nordic Studies on Alcohol and Drugs. 2016;33(5-6):455-78. Přejít k původnímu zdroji...
    58. Nováková E, Mravčík V. Dopady užívání alkoholu na okolí uživatele. Hygiena. 2020;65(1):10-6. Přejít k původnímu zdroji...
    59. Sampson PD, Streissguth AP, Bookstein FL, Barr HM. On categorizations in analyses of alcohol teratogenesis. Environ Health Perspect. 2000;108 Suppl 3:421-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Vorgias D, Bernstein B. Fetal Alcohol Syndrome. StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing LLC.; 2018.
    61. Tab. 03.03 Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v České republice. https://www.czso.cz/documents/10180/123502879/32018120_0303.pdf/dfb865f9-a751-46d5-8470-376e5e50fcb3?version=1.1 [Internet]. 2020.
    62. Chomynová P, Mravčík V. Národní výzkum užívání návykových látek 2016. Zaostřeno. 2018;16(2):1-20.
    63. Csémy L, Dvořáková Z, Fialová A, Kodl M, Malý M, Skývová M. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2019. Praha: Státní zdravotní ústav, 2020 2020. Report No.
    64. Rehm J, Room R, Monteiro M, Gmel G, Graham K, Rehn N, et al. Alcohol use. In: Ezzati M, Lopez AD, Rodgers A, Murray CJL, editors. Comparative Quantification of Health Risks: Global and Regional Burden of Diseases Attributable to Selected Major Risk Factors. Geneva: World Health Organization; 2004. p. 959-1108.
    65. Devaux M, Sassi F. Alcohol consumption and harmful drinking: Trends and social disparities across OECD countries. Paris: OECD Publishing, 2015.
    66. Ewing JA. Detecting Alcoholism. The CAGE Questionnaire. JAMA: Journal of the American Medical Association. 1984(252):1905-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Bühler A, Kraus L, Augustin R, Kramer S. Screening for alcohol-related problems in the general population using CAGE and DSM-IV: characteristics of congruently and incongruentBradley KA, Bush KR, McDonell MB, Malone T, Fihn SD. Screening for problem drinking: Comparison of CAGE and AUDIT. Journal of General Internal Medicine. 1998;13:379-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. ly identified participants. Addictive Behaviors. 2004;29:867-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    69. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje ze statistického zjišťování MZ - výkazy ambulantních zařízení oboru psychiatrie, detoxifikace a záchytných stanic. Nepublikováno, 2020.
    70. Inchley J, Currie D, Budisavljevic S, Torsheim T, Jaastad A, Cosma A, et al., editors. Spotlight on adolescent health and well-being. Findings from the 2017/2018 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey in Europe and Canada. International report, Volume 1. Key findings. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2020.
    71. Chomynová P, Csémy L, Mravčík V. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2019. Zaostřeno. 2020;6(5):1-20.
    72. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Nepublikováno, 2020.
    73. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z informačního systému Zemřelí ČSÚ. Nepublikováno, 2018.
    74. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z informačního systému Zemřelí ČSÚ - extrakce případů drogových úmrtí. Nepublikováno, 2019.
    75. Kohoutová I. Odhad vlivu konzumace alkoholu na úmrtnost v České republice. Adiktologie. 2013; 13(1)(1):14-23.
    76. Český statistický úřad. Demografická ročenka České republiky - 2019. Praha: Český statistický úřad, 2020 2020. Report No.
    77. Nešpor K, Csémy L. Domácí násilí a alkohol. Čes slov Psychiat. 2005;101(3):174 - 5.
    78. Martinková M, Slavětínský V, Vlach J. Vybrané problémy z oblasti domácího násilí v ČR. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2014 2014. Report No.
    79. Pikálková S, Podaná Z, Buriánek J. Ženy jako oběti partnerského násilí. Praha: Slon; 2015 2015.
    80. Dohnal D, Hokr Miholová P, Šprincová V, Domesová S. Analýza výskytu a latence domácího násilí v partnerských vztazích. Praha: Úřad vlády České republiky, 2017 2017. Report No.
    81. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech 2007-2017. Nepublikováno, 2019.
    82. Single E, Easton B, Collins D, Harwood H, Lapsley H, Maynard A, et al. International Guidelines for Estimating the Costs of Substance Abuse. Ottawa: Canadian Centre on Substance Abuse, 1996 1996. Report No.
    83. Single E, Collins D, Easton B, Harwood H, Lapsley H, Kopp P, et al. International Guidelines for Estimating the Costs of Substance Abuse. Ottawa: Canadian Centre on Substance Abuse, 2001 2001. Report No.
    84. Zábranský T, Běláčková V, Štefunková M, Vopravil J, Langrová M. Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze; 2011 2011.
    85. Gustavsson A, Svensson M, Jacobi F, Allgulander C, Alonso J, Beghi E, et al. Cost of disorders of the brain in Europe 2010. European neuropsychopharmacology : the journal of the European College of Neuropsychopharmacology. 2011;21(10):718-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    86. Mlčoch T, Chadimová K, Doležal T. Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice. Praha: iHETA, 2019.
    87. OECD. Tackling Harmful Alcohol Use. Economics and Public Health Policy OECD; 2015.
    88. Fiala J, Sochor O, Klimusova H, Homolka M. Alcohol Consumption in Population Aged 25-65 Years Living in the Metropolis of South Moravia, Czech Republic. Cent Eur J Public Health. 2017;25(3):191-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    89. Liška J, Mravčík V. Alcohol Use in Jindřichovice, a Municipality in the Karlovy Vary Region. Adiktologie. 2018;18(1):59-62.
    90. Inchley J, Currie D, Young T, Samdal O, Torsheim T, Augustson L, et al., editors. Growing up Unequal: Gender and Socioeconomic Differences in Young People's Health and Well-being. Health-Behaviour in School-aged Children (HBSC) Study: International Report from the 2013/2014 Survey. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2016.
    91. Jurickova L, Ivanova K, Dobias M, Andrasik R, Ondra P. Manner of Death of Older People with Regard to Blood Alcohol Concentration. Cent Eur J Public Health. 2017;25(4):266-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    92. Rehm J, Shield KD, Rehm MX, Gmel G, Frick U. Modeling the impact of alcohol dependence on mortality burden and the effect of available treatment interventions in the European Union. European Neuropsychopharmacology. 2013;23:89-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    93. Roerecke M, Rehm J. Alcohol use disorders and mortality: a systematic review and meta-analysis. Addiction. 2013(108):1562-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    94. Laramee P, Leonard S, Buchanan-Hughes A, Warnakula S, Daeppen JB, Rehm J. Risk of All-Cause Mortality in Alcohol-Dependent Individuals: A Systematic Literature Review and Meta-Analysis. EBioMedicine. 2015;2(10):1394-404. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    95. Nechanská B, Drbohlavová B, Csémy L. Struktura mortality osob ústavně léčených pro poruchy vyvolané alkoholem v ČR v letech 1994-2013. Adiktologie. 2017;17(2):84-91.
    96. Bellis MA, Hughes K, Nicholls J, Sheron N, Gilmore I, Jones L. The alcohol harm paradox: using a national survey to explore how alcohol may disproportionately impact health in deprived individuals. BMC Public Health. 2016;16:111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    97. Lewer D, Meier P, Beard E, Boniface S, Kaner E. Unravelling the alcohol harm paradox: a population-based study of social gradients across very heavy drinking thresholds. BMC Public Health. 2016;16:599. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    98. Anderson P, Chisholm D, Fuhr DC. Effectiveness and cost-effectiveness of policies and programmes to reduce the harm caused by alcohol. Lancet. 2009;373(9682):2234-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    99. Rehm J, Lachenmeier DW, Room R. Why does society accept a higher risk for alcohol than for other voluntary or involuntary risks? BMC Medicine. 2014;12(1):189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    100. Csémy L, Winkler P. Alkohol v České republice: spotřeba, zdravotní důsledky a ekonomické náklady společnosti. Psychiatrie. 2012;16(4):210-6.
    101. Hnilicova H, Nome S, Dobiasova K, Zvolsky M, Henriksen R, Tulupova E, et al. Comparison of Alcohol Consumption and Alcohol Policies in the Czech Republic and Norway. Cent Eur J Public Health. 2017;25(2):145-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    102. Hnilicová H, Dobiášová K. Alkohol z pohledu veřejného zdraví v ČR: fakta a souvislosti. Časopis lékařů českých. 2018;157 (5):248-53. Přejít na PubMed...
    103. Zakharov S, Pelclova D, Urban P, Navratil T, Diblik P, Kuthan P, et al. Czech mass methanol outbreak 2012: epidemiology, challenges and clinical features. Clinical toxicology (Philadelphia, Pa). 2014;52(10):1013-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    104. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027. Praha: Úřad vlády ČR; 2019.
    105. Mravčík V, Chomynová P, Nechanská B, Černíková T, Csémy L. Alcohol Use and Its Consequences in the Czech Republic. Central European Journal of Public Health. 2019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    106. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Janíková B, Tion Leštinová Z, Rous Z, et al. VýročníLange S, Probst C, Gmel G, Rehm J, Burd L, Popova S. Global Prevalence of Fetal Alcohol Spectrum Disorder Among Children and Youth: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Pediatr. 2017;171(10):948-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    107. zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2016. Praha: Úřad vlády České republiky; 2017.
    108. Chomynová P. Národní výzkum užívání návykových látek 2012. Kouření, užívání alkoholu a dalších drog v obecné populaci. Zaostřeno na drogy. 2013;11(2):1-16.
    109. Běláčková V, Nechanská B, Chomynová P, Horáková M. Celopopulační studie užívání návykových látek a postojů k němu v České republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky; 2012 2012.
    110. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, MindBridge Consulting. Národní výzkum užívání návykových látek 2016. Nepublikováno, 2016 2016. Report No.
    111. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS 2008. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2011 2011. Report No.
    112. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Evropské výběrové šetření o zdraví (EHIS 2014) - Základní informace. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2016 2016. Report No.
    113. Daňková Š. EHIS 2014 - Základní výsledky šetření. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2016 2016. Report No.
    114. Váňová A, Skývová M, Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2016. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017 2019. Report No.
    115. Csémy L, Fialová A, Kodl M, Skývová M. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2018. Praha: Státní zdravotní ústav, 2019.
    116. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z informačního systému Zemřelí ČSÚ. Nepublikováno, 2020.
    117. Český statistický úřad. Demografická ročenka 2005-2017. Praha: Český statistický úřad, 2018 2018. Report No.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah