Profese online 2010, 3(2):103-116 | DOI: 10.5507/pol.2010.010

PRIMÁRNÍ PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ U ZAMĚSTNANCŮ VELKÉ NEMOCNICE

Eliška Sovová1, Marie Nakládalová2, Markéta Kaletová1, Ilona Benušová1, Pavla Doupalová1
1 Oddělení preventivní kardiologie - I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika
2 Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit výskyt rizikových faktorů (RF) kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u zaměstnanců velkého zdravotnického zařízení a srovnat jejich výskyt s dostupnými údaji v literatuře.

Metody: Soubor tvoří 3124 zaměstnanců průměrného věku 36,18 let (medián 34,0, SD 11,44), 562 mužů (M) (18,0 %) průměrného věku 37,10 let (34,0; 12,26) a 2562 žen (Ž) (82,0 %) průměrného věku 35,98 let (34,0; 11,24), kteří byli vyšetřeni při preventivních prohlídkách. Při vyšetření zaměstnanci vyplnili dotazník na základní RF KVO a sestry doplnily objektivní údaje. Lékař provedl vyhodnocení protokolu a doporučil cílenou intervenci rizik. Výsledky byly statisticky srovnány s údaji v dostupné literatuře pomocí chí kvadrátu- kontingenčních tabulek s Yatesovou korekcí na pětiprocentní hladině významnosti.

Výsledky: Kouří celkem 857 zaměstnanců (27,4 %), 164 M (29,2 %) a 693 Ž (27,1 %). Nejvíce kuřáků je v kategorii ostatní (pomocný personál) a to 41,39 %; v kategorii vysokoškolák kouří pouze 14,76 % osob. Muži se ve výskytu RF kouření neliší od české populace (p = NS), ženy kouří statisticky významně více (p < 0,05). Přiměřenou pohybovou aktivitu udává 1862 osob (59,6 %) a tento RF je statisticky významně lepší ve srovnání s literaturou a českou populací. Hypertenze se vyskytuje u 60 M (10,7 %) a 151 Ž (5,9 %). 290 zaměstnanců je obézních (9,2 %), z toho 57 M (10,2 %) a 349 Ž (9,1 %), výskyt je statisticky významně lepší než u české populace (p < 0,05). Vysoké riziko KVO v 60 letech věku (nad 20 %) mělo 175 osob (5,7 %) (128 M, 47 Ž), vysoké riziko podle SCORE za 10 let mělo 675 osob (21,6 %) (347 M, 328 Ž).

Závěry: Vzhledem k vysokému výskytu rizikových faktorů KVO by měla být primární prevence součástí základních preventivních prohlídek.

Klíčová slova: zdravotníci, rizikové faktory, kardiovaskulární výpočet rizika, prevence

Zveřejněno: duben 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sovová, E., Nakládalová, M., Kaletová, M., Benušová, I., & Doupalová, P. (2010). PRIMÁRNÍ PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ U ZAMĚSTNANCŮ VELKÉ NEMOCNICE. Profese Online, 3(2), 103-116. doi: 10.5507/pol.2010.010
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aktuální informace UZIS: 5., 6., 7., 10. díl. [cit. 14. 10. 2008]. Dostupný z WWW: www.uzis.cz/download_file.php?file=883
    2. BAIER, C. A. et al. 1992. Coronary risk factors behavior change in hospital personel following a screening program. American Journal of Preventive Medicine. 1992, vol. 8, no. 2, p. 115-122. ISSN 0749-3797. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. CÍFKOVÁ, R. et al. 2000. Prevence ischemické choroby srdeční v dospělém věku. Cor Vasa. 2000, roč. 42, č. 10. p. 225-234. ISSN 0010-8650.
    4. CÍFKOVÁ, R. et al. 2005. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa. 2005, roč. 47, č. 9, s. 3-14. ISSN 0010-8650.
    5. CÍFKOVÁ, R., ŠKODOVÁ, Z. 2004. Dlouhodobé trendy hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v České populaci. Časopis lékařů českých. 2004, roč. 143, č. 4, s. 219-226. ISSN 0008-7335. Přejít na PubMed...
    6. GUPTA, A. et al. 2001. Prevalence of coronary risk factors among Indian physicians. J Assoc Physicians India. 2001, vol. Dec., no. 49, p. 1148-1152. ISSN 0004-5772. Přejít na PubMed...
    7. JAARSMA, T. et al. 2004. A survey of coronary risk factors and B-type natriuretic peptide concentrations in cardiac nurses from Europe: do nurses still practice, what they preach? European Journal of Cardiovascular Nursing. 2004, vol. 2004, no. 3, p. 3-6. ISSN 1474-5151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. T. 2002. Jak přestat kouřit. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2002. 89 s. ISBN 80-85912-68-6
    9. LE DE AQUINO, E. M. et al. 2001. Hypertenzion in a female nursing staff pattern of occurence, diagnosis and treatment. Arquivos Brasileiros de Cardiologia. 2001, vol. 76, no. 3, p. 13-20. ISSN 0066-782X. Přejít k původnímu zdroji...
    10. MÁDLOVÁ, I., MÁDLE, A., BÍLEK, M. 2001. Kouření sester českých nemocnic. Hygiena. 2001, roč. 46, č. 1, s. 24-32. ISSN 12107840.
    11. MARK, L. et al. 1998. The change of attitude of Hungarian physicians towards the importance of risk factors of coronary heart disease over the period 1985-1996. Public Health. 1998, vol. 1998, no. 112, p. 197-201. ISSN 0021-2571. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. NUTBEAM, D., CATFORD, J. 1990. Modifiable risks for cardiovascular disease among general practitioners in Wales. Public Health. 1990, vol. 104, no. 5, p. 353-61. ISSN 00212571. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. OHIDA, T. et al. 1997. Smoking prevalence of nurses in national hospitals of Japan. Nippon Koshu Eisei Zasshi. 1997, vol. 44, no. 9, p. 694-701. ISSN 0546-1766. Přejít na PubMed...
    14. PASTUCHA, D. et al. 2007. Obesity and insulin resistance in childhood. Central European Journal of Public Health. 2007, vol. 15, no 3, p. 103-105. ISSN 1210-7778. Přejít k původnímu zdroji...
    15. PASTUCHA, D. et al. 2007. Epidemiologie metabolického syndromu a možnosti prevence pohybovou aktivitou. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2007, roč. 56, č. 4, s. 181-185. ISSN 1210-7913.
    16. PASTUCHA, D. et al. 2010. Obesity, hypertension and insulin resistence in childhood - a pilot study. Biomedical Papers. 2010, vol. 154, no. 1, p. 77-82. ISSN 1213-8118. Přejít k původnímu zdroji...
    17. SOVOVÁ, E. 2006. Co přinesla nová doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku - je třeba přepočítat dříve stanovené riziko? Praktický lékař. 2006, roč. 86, č. 9, s. 507- 511. ISSN 0032-6739.
    18. SVAČINA, Š., OWEN, K. 2003. Syndrom insulinové rezistence. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 168 s. ISBN 978-80-7254-353-3.
    19. TAGLIACOZZO, R., VAUGHN, S. 1982. Stress and smoking in hospital nurses. Am Journal Publ Health. 1982, vol. 72, no. 5, p. 441-448. ISSN 00900036. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. UNITE STUDY GROUP. 2002. A survey of coronary risk factors in a cohort of cardiac nurses from Europe: do nurses practise what they preach? European Journal of Cardiovascular Nursing. 2002, vol. 2002, no. 1, p. 57-60. ISSN 1474-5151. Přejít k původnímu zdroji...
    21. WIDIMSKÝ, J., JÁNSKÝ, P. 1992. How knowledgeable are Czech physicians regarding risk factors for ischemic heart disease? Vnitřní lékařství. 1992, roč. 38, č. 7, s. 693-695. ISSN 0042773X. Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah