Profese online 2017, 10(1):1-7 | DOI: 10.5507/pol.2017.001

Burnout syndrome in family members taking care of their relatives and professional caregivers

Radka Kozáková1, Šárka Vévodová1, Jiří Vévoda1, Lukáš Merz1, Bronislava Grygová1, Jiří Kozák2
1 Ústav společenských a humanitních věd, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika
2 Ústav radiologických metod, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

Background: Caring for a family member is demanding and poses a considerable strain for the carer. Due to this long-term strain, the carer may develop burnout. Care divided between the family and a state institution seems to be ideal. Nevertheless, there are demands which pose a strain even for professional carers.

Aim: The aim of the research was to ascertain the degree of burnout rate and differences between family caregivers and professional carers.

Methods: A quantitative approach was taken: Burnout Measure (BM) questionnaire survey was conducted. The sample consisted of 50 family caregivers (42 women, 8 men) with average care length 5 years and 57 professional carers - workers from healthcare and social services (55 women, 2 men) from a care home Pohoda, OlomoucChválkovice and a care home for disabled people Nové Zámky with average work experience 12 years.

Results: A higher burnout rate was found among family caregivers compared to professional carers (p < 0.001). Burnout was confirmed in 25 family caregivers and 2 professional carers. An increased risk for developing burnout was found in 13 family caregivers and 8 professional carers.

Conclusion: Caring for a family member presents an excessive strain for the family caregiver and respite care or community services should be introduced to prevent developing burnout.

Keywords: burnout syndrome, family caregiver, professional caregiver, burden, social support

Received: February 2017; Accepted: April 2017; Prepublished online: April 2017; Published: April 2017  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kozáková, R., Vévodová, Š., Vévoda, J., Merz, L., Grygová, B., & Kozák, J. (2017). Burnout syndrome in family members taking care of their relatives and professional caregivers. Profese Online10(1), 1-7. doi: 10.5507/pol.2017.001
Download citation

References

  1. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí. [online]. Poslední revize 4. 11. 2015 [cited 2017 Feb 3]. Avalaible from: http://www.mpsv.cz/cs/2856
  2. Klímová Chaloupková J. Neformální péče v rodině: sociodemografické charakteristiky pečujících osob. Data a výzkum - SDA Info 2013, 7(2):107-23. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2013.Avalaible from: http://dx.doi.org/10.13060/23362391.2013.127.2.39(c) Go to original source...
  3. Rychtaříková J. Perspektiva seniorů v České republice a ve vybraných zemích EU. Demografie. 2006;48(4):252-6.
  4. Bártlová S. Postavení laických pečovatelů v péči o seniory a nemocné. Kontakt. 2006;8(2):235-9. Go to original source...
  5. Formánková P, Novotný A, Efenberková M. Problematika realizace rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností. Kontakt. 2011;14(2):159-70. Go to original source...
  6. Jedlinská M, Hlúbik P, Levová J. Psychická zátěž laických rodinných pečujících. Profese online [Internet]. 2009 [cited 2017 Feb 3]; 2(1):27-38. Avalaible from: http://profeseonline.upol.cz/ Go to original source...
  7. Marečková J. 2006. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing, a.s.; 2006.
  8. Kolegarová V, Zeleníková R. Hodnocení definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy přetížení pečovatele. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2011;2(4):282-7.
  9. Herdman H. Nanda International Nursing Diagnoses: Definice & klasifikace 2012-2014. Praha: Grada Publishing,a.s.; 2013.
  10. Do Kyung Y. Informal care and caregiver´s health. Health Economics. 2015;24:224-37. Go to original source... Go to PubMed...
  11. Maslach C. Comentary. Engagement research: Some thoughts from a burnout perspective. European Jornal of Work and Organizational Psychology. 2011;20(1):47-52. Go to original source...
  12. Kupka M. Paliativní péče a syndrom vyhoření. E-psychologie [Internet]. 2008 [cited 2017 Feb 5];2(1):23-5. Available from: http://e-psycholog.eu/clanek/11
  13. Truzzi A, et al. Burnout in familial caregivers of patients with dementia. Revista Brasileira de Psiquiatria. 2012;34(4):405-12. Go to original source... Go to PubMed...
  14. Zacharová E. Syndrom vyhoření - riziko ohrožující zdravotnické pracovníky. Interní medicína pro praxi. 2008; 10(1):41-2.
  15. Yilmaz A, Turan E, Gundogar D. Predictors of bucnout in the family caregiver of alzheimer´s disease: evidence from Turkey. Australas J Ageing [Internet]. 2009 Mar [cited 2017 Feb 5];28(1):16-21. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19243371 Go to original source... Go to PubMed...
  16. Kebza V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Akademie věd České republiky; 2005.
  17. Jarolímová E, Nováková H. Význam podpůrné (svépomocné) skupiny pro rodinné pečující o seniora se syndromem demence. Geriatrie a gerontologie. 2013; 2(3):151-3.
  18. Michalík J. Kvalita života osob pečujících o člena rodiny s těžkým zdravotním postižením.Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2011.
  19. Wija P. Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví. Praha: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 33, 2012. Available from:http://www.uzis.cz/system/files/33_12.pdf
  20. Geissler H, et al. Závěrečná zpráva z fokusních skupin. Praha: Fond dalšího vzdělávání, 2015.
  21. Kotrusová M, Dobiášová K, Hošťálková J. Role rodinných pečovatelů v systému sociální a zdravotní péče v ČR. Fórum sociální politiky In: Fórum sociální politiky [Internet]. 2013 [cited 2017 Feb 5]; (6):10-20. Available from:http://praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2013-06.pdf
  22. Zvěřová M. Alzheimrova demence a zátěž pečovatele. Česká a slovenská psychiatrie. 2010; 106(5):307-9.
  23. Ressner P. Alzheimerova nemoc - diagnostika a léčba. Zdravotnické noviny [Internet]. 2004 [cited 2017 Feb 7]; (1):11-6. Available from: http://www.neurologiepropraxi.cz/artkey/neu-200401-0004.php
  24. Šerfelová R, Žiaková K. Kvalita života opatrovateľa v procese starostlivosti o zomierajúceho. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2011;2(1):152-6.
  25. Dohnalová Z, Hubíková O. Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně. 2013. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. [cited 2017 Feb 7]. Available from: file:///C:/Users/HP/AppData/Local/Temp/Studie_Pecujici_o_blizkou_osobu-1.pdf
  26. Bareš P, et al. Analýza potřeb a nabídky sociálních služeb na území hlavního města Prahy: Závěrečná zpráva projektu. Praha: CESES FSV UK, 2012. Avalaible from: http://ceses.cuni.cz/CESES-277-version1-analyza_potreb_a_nabidky_socia.pdf
  27. Dobiášová K, Kotrusová M, Hošťálková J. Role praktických lékařů v podpoře neformální péče o seniory a osoby se zdravotním postižením z pohledu rodinných pečujících. Praktický lékař. 2015; 95(4):161-6.
  28. Janečková H. Sociální práce se starými lidmi. In: Matoušek O, Kodymová P, Koláčková J. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s lidmi. Praha: Portál; 2010. p. 163-94.
  29. Tajanovská A. BOZP a stres na pracovišti a jeho specifikace v odvětvích sociálních služeb. 2011. [cited 2017 Feb 7]. Available from:http://www.apsscr.cz/images/obr/1320833496_pozvanka-konference-bozp.pdf
  30. Rozprýmová H. Syndrom vyhoření. In: Hermanová M. et al aktuální kapitoly z péče o seniory. Brno: T.I.G.E.R., 2008; p. 65-80.
  31. Tuček M, Cikrt M, Pelcová D. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. Praha: Grada; 2005.
  32. Paulík K. K otázce zvládání pracovních nároků v sociální práci. Kontakt. 2006;8(2): 292-300. Go to original source...
  33. Mlčák Z. Temperament, syndrom vyhaslosti a sociální opora u vybraných skupin sociálních pracovníků. Projekt GAČR č. 406/03/0535 s názvem "Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty." [cited 2017 Feb 7]. Available from: http://www.phil.muni.cz/~hump/SPO/_SPaO_2003/ZALOHA/2003_all/Texty/Mlcak.rtf
  34. Sováriová Soósová M, Sušinková J, Cenknerová M. Stres v práci sester v paliatívnej ošetrovateĺskej starostlivosti. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2013; 4(3):622-7.
  35. Křivohlavý J. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada; 1998.
  36. Iavarone A, et al. Caregiver burden and coping strategies in caregivers of patients with Aluheimer´s disease. Neuropsychiatric Disease and Treatment. 2014Jul;10:1407-13. Go to original source... Go to PubMed...
  37. Kang HS, et al. Factors associated with caregiver burden in patiens with Alzheimer's disease. Psychiatry Investigation. 2014;11(2):152-9. Go to original source... Go to PubMed...
  38. Kozáková R, et al. Zátěž a syndrom vyhoření u rodinných pečujících. In: Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na důkazech. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2016; p. 104-110.
  39. Ornstein C, Gaugler J. The problem with problem behaviors: a systematicreview of the association between individua patient behavioral and psychological symptoms and caregiver depression and burden within the dementi patient-caregiver Hyad. International Psychogeriatrics. 2012;24(10):1536-52. Available from: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=psyh&AN=2012-23415-002〈=cs&site=ehost-live Go to original source... Go to PubMed...
  40. Hongmei Y, et al. Measuring the Caregiver Burden of Dariny for Community-Residing People with Alzheimer's Disease. Plos one. 2015; 10(7):e0132168. Aivailable from: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=psyh&AN=2014-34726-001〈=cs&site=ehost-live Go to original source... Go to PubMed...
  41. Cherry M, Salmon P, Dickson P, et al. Factors influencing the residence of carem of individuals with dementia. Reviews in Clinical Gerontology. 2013;23(4): 251-66. Go to original source...
  42. Sousa MF, et al. Factors associted with caregivers burden: komparative study between Brazilian and Spanish caregivers of patiens with Alzheimer's disease (AD). International Psychogeriatrics. 2016;28(8):1363-74. Go to original source... Go to PubMed...
  43. Ježorská Š, Vévoda J, Chrastina J. Motivace sester a syndrom vyhoření - existuje souvislost? Profese on-line [Internet]. 2014 [cited 2017 Feb 1];7(1):9-15. Available from: http://profeseonline.upol.cz/ Go to original source...
  44. Pavelková H, Bužgová R. Bucnout aminy healthcare workers in hospice care. Central European Journal of Nursing and Midwifery [Internet]. 2015 [cited 2017 Feb1];6(1):218-23. Available from: http://periodika.osu.cz/cejnm/dok/2015-01/6-pavelkova-buzgova-cz.pdf Go to original source...
  45. Zálešáková J, Bužgová R. Psychická zátěž sester pečujících o onkologicky nemocné. Pracovní lékařství. 2011;63(3-4):113-8.
  46. Bužgová R, Ivanová K. Violation of ethical principles in institutional care for older people. Nursing Ethics. 2011;18(1):64-78. Go to original source... Go to PubMed...
  47. Matoušková I, Seitl M. Pracovní zátěž, životní spokojenost a work-life balance zaměstnanců přímé péče v domovech pro seniory v jižních Čechách a Praze. Sociální práce [Internet]. 2014 [cited 2017 Feb1];14(1):40-51. Available from: http://www.socialniprace.cz/soubory/sp1_2014_web-151202114855.
  48. Šerfelová R, Hladeková B. Záťaž opatrovateľa v procese starostlivosti o chronicky chorého. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2010;1(3):89-92.
  49. Tew EH, Naismith SL, Pereira M. The Contribution of Personality traits. BioMed Research International. 2013;2013:151872. Go to original source... Go to PubMed...

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.