Profese Online, 2021 (roč. 14), číslo 2

V současné době se v souvislosti s očkováním proti nemoci Covid-19 zvýraznil problém tzv. „odpíračů očkování“. I přes jejich opakované a často i agresivní praktiky je zřejmé, že očkování obecně, je jedním z nejdůležitějších preventivních nástrojů v boji proti infekčním nemocem.

Historie nám ukazuje dva pregnantní příklady, kdy bylo lidstvo pomocí očkování zbaveno v té době devastujících infekčních nemocí. Prvním je eradikace pravých neštovic (varioly), která byla dovedena ke zdárnému konci pomocí očkování (vakcinace) v ohniscích nákazy. Její úspěšné ukončení bylo oficiálně vyhlášeno Světovou zdravotnickou organizací 26. 10. 1979. Druhou infekční nemocí, která byla téměř eradikována, je dětská obrna (poliomyelitida), kde použití očkování je také hlavní preventivní nástroj.

Současné téma druhého čísla našeho časopisu „mizející infekce“ také ukazuje na významný podíl očkování na minimalizaci výskytu infekcí jako spalničky, tetanus ale i dávivý kašel (pertuse) zejména ve srovnání s výskytem těchto onemocnění v předchozích desetiletích. Tuberkulóza je příkladem onemocnění, kde očkování nehraje primární úlohu a přesto je možno, zejména v zemích s vyšším standardem životních a společenských podmínek, dosáhnout významného snížení jejího výskytu.

prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.