Návykové látky představují významnou determinantu zdravotního stavu populace
Toto číslo časopisu Profese Online přináší poměrně reprezentativní soubor příspěvků věnujících se tématu závislostí na návykových látkách. Přispěli do něj svými články přední odborníci věnující se problematice závislosti na návykových látkách z různých perspektiv v České republice i na Slovensku, jako jsou prof. MUDr. Eva Králíková, prof. MUDr. Tibor Baška, prof. MUDr. Michal Miovský nebo kolegové z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti pod vedením doc. MUDr. Viktora Mravčíka.
Návykové látky jsou významným zdravotním rizikovým faktorem – jsou globálně zodpovědné za 10–15 % všech ztracených let života v důsledku nemocnosti a úmrtnosti. Na úmrtnosti se podílí souhrnně přibližně pětinou, nejvíce kouření tabáku, méně pak užívání alkoholu a nelegálních drog. V ekonomicky vyspělých zemích, ke kterým se řadí i Česká republika nebo Slovensko, je relativní vliv návykových látek na celkovou nemocnost a úmrtnost ještě vyšší. Expozici návykovým látkám, návykové chování a jejich důsledky je potřeba vnímat v kontextu působení dalších nepříznivých socioekonomických faktorů. I v dnešní době a v moderních vyspělých zemích dokáží návykové látky dramaticky ovlivnit naději dožití celých populací, a to i ve vyspělých zemích. Aktuálním a varovným příkladem je probíhající tzv. opioidní krize v USA, na které se kromě různých opioidů ve třech vlnách (opiodní analgetika, heroin a syntetické opioidy z černého trhu) podílejí rovněž alkohol, metamfetamin, ale především nepříznivé socioekonomické faktory (nezaměstnanost, rozpad tradičních komunit), ale také dostupnost zdravotní péče včetně specializované péče v oblasti závislostí (1).
Důsledky užívání návykových látek jsou komplexní. Za většinu negativních dopadů je zodpovědný problematický vzorec užívání, tj. užívání ve vysokém množství a/nebo vysoce rizikovým způsobem, typicky s rozvinutou závislostí, které přináší negativní dopady samotnému uživateli, dalším osobám v jeho okolí, komunitě i společnosti jako celku. Dopady mají akutní i chronickou povahu a zahrnují zdravotní (psychické a somatické) a sociální škody. Míra rizikovosti je podmíněna typem užívané návykové látky, dávkou a vzorcem jejího užívání, ale také faktory intrapersonálními (pohlaví, věk, zdravotní stav) i faktory prostředí. Problémy v různých oblastech se navzájem potencují a mají syndemický charakter (2).
Články prof. Králíkové (3) a prof. Bašky (4) v tomto čísle se věnují problematice kouření. Kouření tabáku je u nás zodpovědné za šestinu až pětinu úmrtí, především na nemoci kardiovaskulární, dýchací soustavy a zhoubné novotvary. Tito přední odborníci na problematiku kouření a epidemiologie kardiovaskulárních chorob v České republice a na Slovensku ve svých příspěvcích shrnují stávající poměrně nepříznivou situaci v expozici tabákovému kouři v obou zemích a upozorňují na potřebu efektivní veřejnozdravotní politiky kontroly tabáku snižující výskyt a dopady kouření. Tam patří mimo jiné míra uplatňování krátkých intervencí, dostupnost léčby závislosti na tabáku, ale také uplatňování tzv. harm reduction alternativ příjmu nikotinu bez kouře.
Kolegové z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (P. Chomynová, T. Černíková, doc. V. Mravčík) připravili sérii přehledových článků na téma alkohol, metamfetamin a užívání návykových látek ve starších věkových skupinách. Pití alkoholu je u nás zodpovědné za přibližně dvacetinu celkové úmrtnosti. Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, ale nejvyšší relativní zátěž alkoholem je u mladších osob kolem 40 let, kde způsobuje až čtvrtinu úmrtí. Z nemocí, které jsou vyvolány výhradně užíváním alkoholu, jsou nejvýznamnější onemocnění jater a intoxikace vyvolané alkoholem, ale alkohol se významnou měrou podílí také na výskytu dalších onemocnění včetně kardiovaskulárních a nádorových. Prevalence rizikové konzumace se týká téměř pětina české dospělé populace a dlouhodobě narůstá. Stále jsme však svědky podhodnocení skutečného rozsahu problémů souvisejících s alkoholem v ČR a nedostatečného provádění doporučených opatření v oblasti alkoholu a uplatňování politiky založené na důkazech (5).
Oblast nelegálních drog je svou celkovou zdravotní zátěží sice řádově menší, ale neméně důležitou oblastí tématu závislostí. V centru nelegální drogové scény jak v České republice, tak na Slovensku, je již řadu let metamfetamin (označovaný jako pervitin). Česká republika i Slovensko jsou pervitinem v evropském kontextu výjimečné. Zatímco nejrozšířenější nelegální drogou v ČR jsou konopné látky a nejrozšířenějším stimulantem extáze (MDMA), míra užívání metamfetaminu v obecné populaci mezi dospělými i mezi mládeží je poměrně nízká. Jak však upozorňuje článek doc. V. Mravčíka a kol. (6), pervitin je hlavní drogou v kontextu tzv. problémového, vysoce rizikového, zejména injekčního užívání drog, které je spojeno s řadou zdravotních a sociálních dopadů včetně infekčních onemocnění (HIV, virové hepatitidy), předávkování nebo drogové kriminality. I když nelegální drogy máme spojeny především s dospívajícími a mladými dospělými, s ohledem na pokračující stárnutí populace lze předpokládat, že počet osob ve starších věkových skupinách ohrožených problémy spojenými s konzumací nelegálních drog, ale i alkoholu a psychoaktivních léků, bude do budoucna narůstat (7).
Dostupnost specializované péče v oblasti závislostí je pro prevenci, harm reduction a léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek klíčová. Pro obor věnující se závislostem a pro specializované služby v této oblasti se v posledních letech vžil pojem „adiktologie“ a „adiktologické služby“. Článek prof. M. Miovského (8) shrnuje právě vznik a vývoj moderní adiktologie a profese adiktologa u nás. I když léčba závislostí má v České republice a na Slovensku mnohaletou tradici sahající k počátkům minulého století, rozvoj drogové scény v 90. letech minulého století a následný rozvoj služeb vyvolal potřebu vzdělaných profesionálů pro tyto služby. To vedlo před téměř 20 lety ke vzniku nového transdisciplinárního studijního oboru adiktologie a zdravotnické nelékařské profese adiktologa na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, které se staly modelem pro rozvoj podobných programů i v dalších zemích.
Na závěr bych chtěl poděkovat časopisu Profese Online, že se rozhodl věnovat svůj prostor právě tématu návykových látek a adiktologie, neboť problematika návykových látek a závislostí není zdaleka jen v zájmu úzké skupiny adiktologů, ale svou šíří a komplexností se týká mnoha dalších profesí. Přeji časopisu Profese Online mnoho úspěchů do budoucna.
doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.
Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
Úřad vlády České republiky
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.