Profese online 2020, 13(1):56-64 | DOI: 10.5507/pol.2020.008

Epidemiologie fibrilace síní

Anna Zatloukalová
Ústav zdravotnického managementu, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika
Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika

Východiska: Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu v populaci. Incidence i prevalence rostou nejen v České republice, ale i ve světě. Proto je vhodné se tímto onemocněním zabývat.

Cíl: Cílem sdělení je seznámit zdravotníky napříč odbornostmi s tímto aktuálním tématem.

Metody: Byla zvolena rešeršní metoda zahrnující vyhledávání klíčových slov v českých, ale zejména v zahraničních databázích.

Výsledky: V České republice je téměř 300 000 nemocných, ve světě se celkové číslo šplhá až k 30 milionům nemocných a každým rokem narůstá. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří věk, pohlaví a genetické faktory. Mezi ostatní rizikové faktory patří obezita, metabolický syndrom, chronické onemocnění ledvin či hypertenze. V terapii je nejčastěji užíván warfarin. V současné době jsou k dispozici nová přímá perorální antikogulancia:  dabgatran, rivaroxaban, apixaban a darexban.

Závěry: Fibrilace síní je onemocnění, jehož počty se díky zvyšující délce života, každým rokem navyšují. Mnoho rizikových faktorů fibrilace síní je však preventabilních. Proto je na místě zaměřit se na prevenci zejména rizikových faktorů životního stylu.

Klíčová slova: epidemiologie, fibrilace síní, rizikový faktor, prevence

Vloženo: duben 2020; Přijato: červen 2020; Zveřejněno: červenec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zatloukalová, A. (2020). Epidemiologie fibrilace síní. Profese Online, 13(1), 56-64. doi: 10.5507/pol.2020.008
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Čihák R, et al. 2016 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. Summary of the document prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa. [Internet]. 2016 [cited 2020 Jan 15]; 58(6):[636-683 p.]. Available from: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010865016301047 Přejít k původnímu zdroji...
    2. Di Nisio M, Van Es N, Büller HR. Deep vein thrombosis and pulmonary embolism. Lancet. 2016;388(10063):3060-3073. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Kirchhof P, Benussi S, Kotecha D, Ahlsson A, Atar D, Casadei B, et al. ESC Scientific Document Group. ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. Eur. Heart. J. 2016;37(38):2893-2962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Maly J, Dvorackova S, Zimcikova E, Kubena AA, Kolar J, Vlcek J, et al. Patterns in anticoagulant utilization in the Czech Republic during 2007-2017. J Thromb Thrombolysis. 2019;47(2):305-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Malá-Ládová K, Patková A, Šolínová J, Alves Da Costa AF. Měření tepové frekvence v lékárnách jako nástroj pro zvyšování povědomí o fibrilaci síní v České republice - pilotní projekt: Pulse check as a tool to raise awareness of atrial fibrillation in pharmacies in the Czech Republic - a pilot project. Čes slov Rarm. 2019;68(5):198-203.
    6. Go AS, Hylek EM, Phillips KA, et al. Prevalence of diagnosed atrial fibrillation in adults. National implications for rhythm management and stroke prevention: The Anticoagulation and Risk Factors in Atrial Fibrillation (ATRIA) Study. JAMA. 2001;285(18):2370-2375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Lábrová R. Epidemiologie fibrilace síní. Kardiofórum. 2007;5(1):6-10.
    8. Lábrová R, Špinar J. Antikoagulační terapie a fibrilace síní. Kradiol Rev. 2012;14(2):79-86.
    9. Musil V. Rizikové faktory fibrilace síní. Kardiol Rev. 2010;12(3):131-133.
    10. Schnabel RB, Yin X, Gona P, et al. 50 year trends in atrial fibrillation prevalence, incidence, risk factors, and mortality in the Framingham Heart Study: a cohort study. Lancet. 2015;386(9989):154-162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Vaupel JW. Biodemography of human ageing. Nature. 2010;464(7288):536-542. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Lip GYH, Brechin CM, Lane DA. The global burden of atrial fibrillation and stroke: a systematic review of the epidemiology of atrial fibrillation in regions outside North America and Europe. Chest. 2012;142(6):1489-1498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Čihák R, Heinc P, Haman L, Fiala M, Neužil P, Toman O. Fibrilace síní: Doporučený diagnostický a léčebný postup České kardiologické společnosti vypracovaný Pracovní skupinou arytmie a trvalé kardiostimulace. Cor Vasa. 2011;53(Suppl 1):27-52. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Chung MK, Martin DO, Sprecher D, et al. C-reactive protein elevation in patients with atrial arrhythmias: inflammatory mechanisms and persistence of atrial fibrillation. Circulation. 2001;104(24):2886-2891. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Ridker PM, Rifai N, Stampfer MJ, et al. Plasma concentration of interleukin-6 and the risk of future myocardial infarction among apparently healthy men. Circulation. 2000;101(15):1767-1772. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Ridker PM, Buring JE, Shih J, et al. Prospective study of C-reactive protein and the risk of future cardiovascular events among apparently healthy women. Circulation. 1998;98(8):731-733. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Kunešová M, Hlubík P, Hainer V, et al. Obezita. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP 2005.
    18. Umetani K, Kodama Y, Nakamura T, et al. High prevalence of paroxysmal atrial fibrillation and/or atrial flutter in metabolic syndrome. Circ J. 2007;71(2):252-255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Korantzopoulos P, Kokkoris S, Papaioannides D. The association of metabolic syndrome with atrial fibrillation: an emerging epidemiological and pathophysiological hypothesis. Cardiology. 2005;104(3):148-149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Watanabe H, Tanabe N, Watanabe T, et al. Metabolic syndrome and risk of development of atrial fibrillation: the Niigata preventive medicine study. Circulation. 2008;117(10):1255-1260. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Zatloukalová A, Janoutová J, Homza M, Machaczka O, Janout V. Epidemiologická studie nových antikoagulancií. Klin Farmakol Farm. 2018;32(2):3-7. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Drager LF, Bortolotto LA, Lorenzi MC, et al. Early signs of atherosclerosis in obstructive sleep apnea. Am J Respir Crit Care Med. 2005;172(5):613-618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Roche F, Xuong AN, Court-Fortune I, et al. Relationship among the severity of sleep apnea syndrome, cardiac arrhythmias, and autonomic imbalance. Pacing Clin Electrophysiol. 2003; 26(3):669-677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kanagala R, Murali NS, Friedman PA, et al. Obstructive sleep apnea and the recurrence of atrial fibrillation. Circulation. 2003;107(20):2589-2594. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Puddey IB, Rakic V, Dimmitt SB, et al. Influence of pattern of drinking on cardiovascular disease and cardiovascular risk factors - a review. Addiction. 1999;94(5):649-663. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Koskinen P, Kupari M, Leinonen H, et al. Alcohol and new onset atrial fibrillaion: a case-control study of a current series. Br Heart J. 1987;57(5):468-473. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Hayashi H, Omichi C, Miyauchi Y, et al. Age-related sensitivity to nicotine for inducible atrial tachycardia and atrial fibrillation. Am J Physiol Heart Circ Physiol. 2003;285(5):H2091-H2098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Mamun AA, Peeters A, Barendregt J, Willekens F, Nusselder W, Bonneux L, NEDCOM. The Netherlands Epidermiology and Demography Compression of Morbidity Research Group. Smoking decreases the duration of life lived with and without cardiovascular disease: a life course analysis of the Framingham Heart Study. Eur Heart J. 2004;25(5):409-415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Nieuwlaat R, Capucci A, Camm AJ, et al. Atrial fibrillation management: a prospective survey in ESC member countries: the EuroHeart Survey on Atrial Fibrillation. Eur Heart J. 2005;26(22):2422-2434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Nabauer M, Gerth A, Limbourg T, Schneider S, et al. The Registry of the German Competence NETwork on Atrial Fibrillation: patient characteristics and initial management. Europace. 2009;11(4):423-434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Hutyra M, Šaňák D. Embolic ischemic strokes. Vnit Lek. 2014;60(12):1040-1049.
    32. Heinc P, Kováčik F, Moravec O, Přeček J, Táborský M. Nová doporučení pro léčbu fibrilace síní. Interní medicína pro praxi. 2013;15(2):52-58.
    33. Brown JD, Anand R, Shewale A, Jeffery C. Talbert. Adherence to Rivaroxaban, Dabigatran, and Apixaban for Stroke Prevention in Incident, Treatment-Naïve Nonvalvular Atrial Fibrillation. Journal of Managed Care. 2016;22(11):1319-1329. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Jones WS, Hellkamp AS, Halperin J, Piccini JP, Breithardt G, Singer DE, et al. Efficacy and safety of rivaroxaban compared with warfarin in patients with peripheral artery disease and non-valvular atrial fibrillation: insights from ROCKET AF. Eur Heart J. 2014;35(4):242-249. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Piccini JP, Stevens SR, Lokhnygina Y, et al. Outcomes after cardioversion and atrial fibrillation ablation in patients treated with rivaroxaban and warfarin in the ROCKET AF trial. J Am Coll Cardiol. 2013;61(19):1998-2006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Granger CHB, Alexander JH, Mcmurray JV, et al. for the aristotle committees and investigators. Apixaban versus warfarin in patients with atrial fibrillation. Engl J Med. 2011;365(11):981-992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Kuan HNg, et al. Efficacy and safety of apixaban compared with aspirin in the elderly: a subgroup analysis from the AVERROES trial. Age And Ageing. 2016;45(1):77-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Kvasnička J, Penka M, Kvasnička T, et al. Doporučení české společnosti pro trombózu a hemostázu České lékařské společnosti J. E. Purkyně pro bezpečnou léčbu novými perorálními antikoagulancii (NOAC) - dabigatran mexilátem, apixabanem a rivaroxabanem. Vnitř. Lék. 2015;61(6):537-546.
    39. Sjögren V, Byström B, Renlund H, et al. Non-vitamin K oral anticoagulants are non-inferior for stroke prevention but cause fewer major bleedings than well-managed warfarin: a retrospective register study. PLoS One. 2017;12(7):e0181000. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Pollack CV, Reilly PA, Van Ryn J, et al. Idarucizumab for dabigatran reversal - full cohort analysis. N Engl J Med. 2017;377(5):431-441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Benjamin EJ, Wolf PA, D'Agostino RB, et al. Impact of atrial fibrillation on the risk of death: the Framingham Heart Study. Circulation. 1998;98(10):946-952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Wolf PA, Abbott RD, Kannel WB. Atrial fibrillation as an independent risk factor for stroke: the Framingham Study. Stroke. 1991;22(8):983-988. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Frost L, Engholm G, Johnsen S, et al. Incident thromboembolism in the aorta and the renal, mesenteric, pelvic, and extremity arteries after discharge from the hospital with a diagnosis of atrial fibrillation. Arch Intern Med. 2001;161(2):272-276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Knecht S, Oelschläger C, Duning T, et al. Atrial fibrillation in stroke-free patients is associated with memory impairment and hippocampal atrophy. Eur Heart J. 2008;29(17):2125-2132. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Thrall G, Lane D, Carroll D, et al. Quality of life in patients with atrial fibrillation: a systematic review. Am J Med. 2006;119(5):448.e1-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah