Profese online 2020, 13(1):6-9 | DOI: 10.5507/pol.2020.004

Analýza rizikových faktorů mírné kognitivní poruchy

Jana Janoutová1,2,3, Petr Ambroz1,2, Anna Zatloukalová1,2, Ondřej Machaczka1, Martina Kovalová1, Kateřina Němček1, Vladimír Janout1,3
1 Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava, Česká republika
2 Ústav zdravotnického managementu, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika
3 Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika

Východiska: Pojem mírná kognitivní porucha byl zaveden v 90. letech 20. století. Tato porucha je popisována jako přechodná fáze mezi normálním stárnutím a demencí. Dle vývoje věkové struktury populace se problematika chorob spojených s úbytkem kognice dostává do popředí zájmu odborného světa i společnosti.

Cíl: Práce seznamuje s problematikou mírné kognitivní poruchy a předkládá vybrané výsledky epidemiologické studie případů a kontrol, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mírnou kognitivní poruchou přítomny rizikové faktory předpokládající možnou konverzi do Alzheimerovy choroby.

Metody: Metodika studie zahrnovala dotazníkové šetření, a odběr venózní krve na genetickou analýzu. Data byla následně statisticky zpracována.

Výsledky: Do současnosti byly zpracovány informace získané od 698 osob (219 případů a 479 kontrol). Ve skupině případů bylo 1,7 × více žen s poruchou kognice než mužů. Další statisticky významné rozdíly byly zjištěny u typu vykonávané práce, kdy osoby v kontrolní skupině vykonávaly častěji duševní práci, a u výskytu ischemické choroby dolních končetin, která se více vyskytovala ve skupině případů. Byly nalezeny statisticky významné asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU.

Závěry: Vzhledem k tomu, že amnestická forma mírné kognitivní poruchy je považována za předstupeň demence, je pravděpodobné, že vznik této choroby ovlivňují stejné rizikové faktory. Znalost a potvrzení těchto rizik může pomoci v prevenci a včasnému záchytu jak mírné kognitivní poruchy, tak demence.

Klíčová slova: demence, mírná kognitivní porucha, rizikové faktory

Vloženo: březen 2020; Přijato: červen 2020; Zveřejněno: červenec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Janoutová, J., Ambroz, P., Zatloukalová, A., Machaczka, O., Kovalová, M., Němček, K., & Janout, V. (2020). Analýza rizikových faktorů mírné kognitivní poruchy. Profese Online13(1), 6-9. doi: 10.5507/pol.2020.004
Stáhnout citaci

Reference

  1. Population structure and ageing. EUROSTAT. Statistics Explained [Internet]. 2019. Available from: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics explained/index.php/Population_structure_and_ageing
  2. Mátl O, Mátlová M, et al. Zpráva o stavu demence 2016. Praha: Česká alzheimerovská společnost; 2016.
  3. Bartoš A. Kdy vlastně začíná Alzheimerova nemoc - nová kritéria mírné kognitivní poruchy a Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol. 2012; 75/108(1): 108-109.
  4. Bartoš A, Raisová M. Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. Praha: Mladá fronta; 2015.
  5. Caccapolo-van Vliet E, Miozzo M, Marder K, Stern Y. Where do perseverations come from? Neurocase. 2003; 9(4): 297-307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Nikolaj T, Bezdicek O, Vyhnalek M, Hort J. Mild cognitive impairment: diagnostic unit or stadium preceding dementia? Ceskoslo. psych. 2012; 56(4): 374-390.
  7. Tomagová M. Meriace nástroje na posudzovanie kognitívnych funkcií u seniorov. Profese online; 2009, 2(2): 65-77. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Petersen RC, Morris JC. Mild cognitive impairment as a clinical entity and treatment target. Archives of Neurology. 2005; 62(7): 1160-1163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Sheardova K. Mírná kognitivní porucha v praxi. Psychiat pro praxi. 2010; 11(2): 62-65.
  10. Albert MS, DeKosky ST, Dickson D, et al. The diagnosis of mild cognitive impairment due to Alzheimer's disease: recommendations from the National Institute on Aging-Alzheimer's Association workgroups on diagnostic guidelines for Alzheimer's disease. Alzheimers Dement. 2011; 7(3): 270-279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Janoutová J. Rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Hradec Králové, 2016. Habilitační práce. Univerzita obrany Brno, Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové.
  12. Janoutová J, Ambroz P, et al. Epidemiologie mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol. 2018; 81/114(3): 284-289. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Povová J, Tomášková H, Šerý O, Ambroz P, Vařechová K, Janout V. Alzheimerova choroba a její rizika pro další generace, Hygiena. 2013; 58(3): 117-120. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Weimar C, Winkler A, et al. Ankle-Brachial Index but Neither Intima Media Thickness Nor Coronary Artery Calcification is Associated With Mild Cognitive Impairment. Journal of Alzheimer's Disease. 2015; 47(2): 433-442. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Guerchet M, Aboyans V, et al. Ankle-brachial index as a marker of cognitive impairment and dementia in general population. A systematic review. Atherosclerosis. 2011; 216(2): 251-257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Sanford AM. Mild Cognitive Impairment. Clin Geriatr Med. 2017; 33(3): 325-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.