Koronaviry

Koronaviry byly objeveny v roce 1937. Tento koronavirus způsoboval infekční bronchitidu u ptáků a devastoval chovy drůbeže. V roce 1966 byl objeven lidský koronavirus, izolovaný od pacienta s nachlazením. Koronaviry jsou klasifikovány v rámci řádu Nidoviry. Jsou to obalené, velké RNA viry, které infikují lidi a široké spektrum zvířat. Z lipidového obalu vyčnívají paličkovité výběžky, které vytváří útvar podobný sluneční koroně a který dal těmto virům název koronaviry.

Lidská populace je běžně infikována čtyřmi lidskými koronaviry 229E a NL63 z antigenní skupiny 1 (alfakoronaviry) a OC43 a HKU1 z antigenní skupiny 2 (betakoronaviry). Klinický obraz těchto infekcí horního respiračního traktu je znám pod názvem „nachlazení“.

Avšak koronaviry, které jsou původem patogeny zvířat, se mohou vyvinout v kmen, který může u lidí způsobit závažné a fatální onemocnění. Příkladem jsou koronaviry SARS-CoV, MERS-CoV a posledně identifikovaný SARS-CoV2. Všechny tři patří také do skupiny betakoronavirů.

Zatímco SARS-CoV infikuje pneumocyty typu 2 a buňky řasinkového epitelu s angiotenzin konvertujícím enzymem 2 (ACE2) jako receptorem, MERS-CoV využívá dipeptidyl peptidázu 4, která je transmembránovým glykoproteinem k infekci pneumocytů typu 2 a buněk neřasinkového bronchiálního epitelu. U SARS-CoV2 se zdá, že by mohl také užívat ke vstupu do buňky jako receptor angiotenzin konvertázu 2, podobně jako SARS-CoV.

SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome - Syndrom akutního respiračního selhání) je onemocnění, které se u lidí typicky projevuje formou život ohrožující pneumonie. SARS-CoV infikuje buňky neřasinkového bronchiálního epitelu a pneumocyty typu 2 a kromě pneumonie je u nemocných časté selhání ledvin. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí od 2 do 10 dnů s maximem 14 dnů. Detekce tohoto viru u netopýrů a malých zvířat na trzích ukazuje na možnost mezidruhového přenosu z netopýrů na ostatní malá zvířata a v konečném důsledku na lidi. Jako mezičlánek jsou považovány cibetky a mývalovitý psík.

První případy onemocnění SARS se objevily v Číně, v provincii Guangdong v listopadu 2002. Tyto první infekce byly zaznamenány u zaměstnanců restaurací, kteří připravovali divoká zvířata jako exotické menu. Předchozí nálezy ukazují, že SARS-CoV cirkuloval u netopýrů po dlouhou dobu před jeho genetickou změnou a přenosu na lidskou populaci. Původcem onemocnění byl koronavirus (SARS-CoV) zvířecího původu, který překonal druhovou bariéru na základě ekologických změn, změn v lidském chování, adaptoval se na lidskou populaci a umožnil přenos z člověka na člověka. Onemocnění se rozšířilo do celého světa a k červenci 2003, kdy výskyt SARS skončil, bylo evidováno celkem 8098 případů onemocnění a 774 úmrtí (WHO) ve 26 zemích. Smrtnost byla 9,6 %. I po skončení pandemie SARS nejsou znalosti o epidemiologii a ekologii této infekce kompletní.

(Podrobnější informace v knize: Prymula R, Špliňo M. SARS: Syndrom akutního respiračního selhání. Praha: Grada; 2005)

MERS (Middle East Respiratory Syndrome - Blízkovýchodní respirační syndrom) je onemocnění, které se u lidí projevuje jako závažný zánět plic, který často doprovází selhání ledvin. Původce MERS-CoV se váže na DPP4 receptory buněk epitelu dýchacích cest. Uvedený receptor obsahuje pouze asi 20 % těchto buněk.

Podobně jako SARS-CoV infikuje buňky neřasinkového epitelu dýchacích cest a pneumocyty typu 2. Inkubační doba je 2 až 5 dní.

Původce této infekce byl prokázán u netopýrů, což naznačuje možný původ tohoto onemocnění. MERS-CoV byl přenesen na člověka z arabských velbloudů jako mezičlánku, u kterých byl virus podle vzorků protilátek, získaných od velbloudů z roku 1983, přítomen nejméně posledních 30 let. Dále bylo prokázáno, že velbloudí kmeny MERS-CoV byly téměř identické z lidskými kmeny MERS-CoV.

První případy onemocnění MERS se objevily v září 2012 v Saudské Arábii. Od té doby do ledna 2020 bylo zaznamenáno 2506 případů ve 27 zemích, z nich 862 zemřelo. Smrtnost byla 34,4 %, což je 3x více než u SARS. Ale na rozdíl od SARS-CoV přenos MERS-CoV z člověka na člověka není tak snadný a byl prokázán pouze u případů velmi těsného kontaktu s infikovaným pacientem ve zdravotnických zařízeních. Během února 2020 bylo hlášeno ze Saudské Arábie dalších 18 případů onemocnění MERS, z nichž 5 zemřelo. V roce 2015 se objevilo podezření na onemocnění MERS v České republice a na Slovensku, ale ani jeden případ se nepotvrdil.

COVID-19 je onemocnění, které se u lidí projevuje v různých klinických formách od bezpříznakové infekce až po závažný zánět plic. Inkubační doba je podobná jako u SARS, tedy od 2 do 10 dnů s maximem 14 dnů. Podobně jako u SARS a na rozdíl od MERS je často prokazován přenos z člověka na člověka. Genetická analýza SARS-CoV-2 odhalila jeho identitu v 88 % s netopýřími SARSr-CoV, 79% identitu se SARS-CoV a pouze 50% identitu s MERS-CoV. Tyto nálezy naznačují, že se jedná o nový virus, ale odlišný od SARS-CoV a MERS-CoV nejpravděpodobněji vzniklý z netopýrů, stejně jako SARS-CoV a MERS-CoV. Virus vstupuje do buňky prostřednictvím vazby na peptidázu angiotensin konvertáza (ACE2), která je silně exprimována na epiteliálních buňkách typu II plicních alveol a řasinkovém epitelu průdušinek. Čínští vědci, kteří po pět let zkoumali netopýry v provincii Yunnan, sekvenovali 11 nově objevených kmenů netopýřích SARSr-CoV, z nichž některé se díky mutaci v S-proteinu byly schopné vázat na ACE2 receptor lidských buněk. Mezičlánek nebyl dosud identifikován.

Infekce tímto novým typem koronaviru SARS-CoV-2 se objevila v prosinci 2019 v Číně ve městě Wu-chan v provincii Chu-pei. První případy byly vázány na trh s mořskými plody (Huanan Seafood Market) ve Wu-chanu, kde se však prodávala i řada jiných zvířat jako ptáci, hadi, opice, netopýři a králíci. Na tomto trhu s živými zvířaty a mořskými produkty z jižní Číny, syrové maso určené ke konzumaci, přicházelo do styku s živými zvířaty.

Nákaza nemocí COVID-19 se začátkem roku 2020 masově rozšířila na všechny obydlené kontinenty a 11. března byla Světovou zdravotnickou organizací označena za pandemii. V Česku byla nákaza potvrzena dne 1. března 2020 a k 2.7.2020 bylo v souvislosti s touto infekcí evidováno 12046 onemocnění a 349 úmrtí.

V současné době je však stále řada neznámých o koronaviru SARS-CoV-2. Spekuluje se o jeho původu, jestli vznikl přirozenou cestou nebo byl uměle upraven a unikl z laboratoře. Nejsou dořešeny ani otázky imunity, nakažlivost osob s bezpříznakovým průběhem infekce a řada dalších problémů. V přípravě je také řada vakcín, u kterých je ale také řada problémů, zda budou v ochraně proti onemocnění COVID-19 účinné.

(Další informace naleznete ve sdělovacích prostředcích a na stránce World Health Organization (WHO): http://www.who.int)

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.

Profese Online, 2020 (roč. 13), číslo 1

Koronaviry