Profese online 2017, 10(1):1-7 | 10.5507/pol.2017.001

Syndrom vyhoření u rodinných a profesionálních pečujících

Radka Kozáková1, Šárka Vévodová1, Jiří Vévoda1, Lukáš Merz1, Bronislava Grygová1, Jiří Kozák2
1 Ústav společenských a humanitních věd, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika
2 Ústav radiologických metod, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

Východiska: Péče o rodinného příslušníka je náročná a představuje pro pečovatele zátěž. V důsledku dlouhodobé zátěže může u pečovatele dojít k rozvoji syndromu vyhoření. Podobně jako na rodinné pečující, jsou i na profesionální pracovníky kladeny požadavky, které představují zátěž.

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit míru syndromu vyhoření a rozdíl v míře vyhoření u rodinných pečujících a u profesionálních pečujících.

Metodika: Byla použita metoda kvantitativního dotazníkového šetření s použitím dotazníku Burnout Measure (BM). Soubor respondentů byl tvořen 50 rodinnými pečujícími (42 žen, 8 mužů) s průměrnou délkou pečování 5 let a 57 profesionálními pečovateli - zdravotníky a pracovníky v sociálních službách (55 žen, 2 muži), kteří poskytují péči v zařízení Domov pro seniory Pohoda, Olomouc-Chválkovice a Domov pro osoby se zdravotním postižením Nové Zámky s průměrnou délkou praxe 12 let.

Výsledky: Syndrom vyhoření byl zjištěn ve vyšší míře u rodinných pečujících než u profesionálních pečovatelů (p < 0,001). Syndrom vyhoření byl prokázán u 25 rodinných pečujících a 2 profesionálních pečujících. Zvýšené riziko syndromu vyhoření bylo zjištěno u 13 rodinných pečujících a u 8 profesionálních pečujících.

Závěr: Pokud pro rodinu představuje péče o rodinného příslušníka nadměrnou zátěž, měla by využít respitních nebo terénních služeb poskytovaných společností, aby nedošlo k syndromu vyhoření.

Klíčová slova: syndrom vyhoření, rodinný pečovatel, profesionální pečovatel, zátěž, sociální opora

Vloženo: únor 2017; Přijato: duben 2017; Zveřejněno online: duben 2017; Zveřejněno: duben 2017


Reference

  1. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí. [online]. Poslední revize 4. 11. 2015 [cited 2017 Feb 3]. Avalaible from: http://www.mpsv.cz/cs/2856
  2. Klímová Chaloupková J. Neformální péče v rodině: sociodemografické charakteristiky pečujících osob. Data a výzkum - SDA Info 2013, 7(2):107-23. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2013.Avalaible from: http://dx.doi.org/10.13060/23362391.2013.127.2.39(c) Přejít k původnímu zdroji...
  3. Rychtaříková J. Perspektiva seniorů v České republice a ve vybraných zemích EU. Demografie. 2006;48(4):252-6.
  4. Bártlová S. Postavení laických pečovatelů v péči o seniory a nemocné. Kontakt. 2006;8(2):235-9.
  5. Formánková P, Novotný A, Efenberková M. Problematika realizace rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností. Kontakt. 2011;14(2):159-70.
  6. Jedlinská M, Hlúbik P, Levová J. Psychická zátěž laických rodinných pečujících. Profese online [Internet]. 2009 [cited 2017 Feb 3]; 2(1):27-38. Avalaible from: http://profeseonline.upol.cz/ Přejít k původnímu zdroji...
  7. Marečková J. 2006. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing, a.s.; 2006.
  8. Kolegarová V, Zeleníková R. Hodnocení definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy přetížení pečovatele. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2011;2(4):282-7.
  9. Herdman H. Nanda International Nursing Diagnoses: Definice & klasifikace 2012-2014. Praha: Grada Publishing,a.s.; 2013.
  10. Do Kyung Y. Informal care and caregiver´s health. Health Economics. 2015;24:224-37. Přejít na PubMed...
  11. Maslach C. Comentary. Engagement research: Some thoughts from a burnout perspective. European Jornal of Work and Organizational Psychology. 2011;20(1):47-52. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Kupka M. Paliativní péče a syndrom vyhoření. E-psychologie [Internet]. 2008 [cited 2017 Feb 5];2(1):23-5. Available from: http://e-psycholog.eu/clanek/11
  13. Truzzi A, et al. Burnout in familial caregivers of patients with dementia. Revista Brasileira de Psiquiatria. 2012;34(4):405-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Zacharová E. Syndrom vyhoření - riziko ohrožující zdravotnické pracovníky. Interní medicína pro praxi. 2008; 10(1):41-2.
  15. Yilmaz A, Turan E, Gundogar D. Predictors of bucnout in the family caregiver of alzheimer´s disease: evidence from Turkey. Australas J Ageing [Internet]. 2009 Mar [cited 2017 Feb 5];28(1):16-21. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19243371 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Kebza V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Akademie věd České republiky; 2005.
  17. Jarolímová E, Nováková H. Význam podpůrné (svépomocné) skupiny pro rodinné pečující o seniora se syndromem demence. Geriatrie a gerontologie. 2013; 2(3):151-3.
  18. Michalík J. Kvalita života osob pečujících o člena rodiny s těžkým zdravotním postižením.Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2011.
  19. Wija P. Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví. Praha: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 33, 2012. Available from:http://www.uzis.cz/system/files/33_12.pdf
  20. Geissler H, et al. Závěrečná zpráva z fokusních skupin. Praha: Fond dalšího vzdělávání, 2015.
  21. Kotrusová M, Dobiášová K, Hošťálková J. Role rodinných pečovatelů v systému sociální a zdravotní péče v ČR. Fórum sociální politiky In: Fórum sociální politiky [Internet]. 2013 [cited 2017 Feb 5]; (6):10-20. Available from:http://praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2013-06.pdf
  22. Zvěřová M. Alzheimrova demence a zátěž pečovatele. Česká a slovenská psychiatrie. 2010; 106(5):307-9.
  23. Ressner P. Alzheimerova nemoc - diagnostika a léčba. Zdravotnické noviny [Internet]. 2004 [cited 2017 Feb 7]; (1):11-6. Available from: http://www.neurologiepropraxi.cz/artkey/neu-200401-0004.php
  24. Šerfelová R, Žiaková K. Kvalita života opatrovateľa v procese starostlivosti o zomierajúceho. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2011;2(1):152-6.
  25. Dohnalová Z, Hubíková O. Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně. 2013. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. [cited 2017 Feb 7]. Available from: file:///C:/Users/HP/AppData/Local/Temp/Studie_Pecujici_o_blizkou_osobu-1.pdf
  26. Bareš P, et al. Analýza potřeb a nabídky sociálních služeb na území hlavního města Prahy: Závěrečná zpráva projektu. Praha: CESES FSV UK, 2012. Avalaible from: http://ceses.cuni.cz/CESES-277-version1-analyza_potreb_a_nabidky_socia.pdf
  27. Dobiášová K, Kotrusová M, Hošťálková J. Role praktických lékařů v podpoře neformální péče o seniory a osoby se zdravotním postižením z pohledu rodinných pečujících. Praktický lékař. 2015; 95(4):161-6.
  28. Janečková H. Sociální práce se starými lidmi. In: Matoušek O, Kodymová P, Koláčková J. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s lidmi. Praha: Portál; 2010. p. 163-94.
  29. Tajanovská A. BOZP a stres na pracovišti a jeho specifikace v odvětvích sociálních služeb. 2011. [cited 2017 Feb 7]. Available from:http://www.apsscr.cz/images/obr/1320833496_pozvanka-konference-bozp.pdf
  30. Rozprýmová H. Syndrom vyhoření. In: Hermanová M. et al aktuální kapitoly z péče o seniory. Brno: T.I.G.E.R., 2008; p. 65-80.
  31. Tuček M, Cikrt M, Pelcová D. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. Praha: Grada; 2005.
  32. Paulík K. K otázce zvládání pracovních nároků v sociální práci. Kontakt. 2006;8(2): 292-300.
  33. Mlčák Z. Temperament, syndrom vyhaslosti a sociální opora u vybraných skupin sociálních pracovníků. Projekt GAČR č. 406/03/0535 s názvem "Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty." [cited 2017 Feb 7]. Available from: http://www.phil.muni.cz/~hump/SPO/_SPaO_2003/ZALOHA/2003_all/Texty/Mlcak.rtf
  34. Sováriová Soósová M, Sušinková J, Cenknerová M. Stres v práci sester v paliatívnej ošetrovateĺskej starostlivosti. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2013; 4(3):622-7.
  35. Křivohlavý J. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada; 1998.
  36. Iavarone A, et al. Caregiver burden and coping strategies in caregivers of patients with Aluheimer´s disease. Neuropsychiatric Disease and Treatment. 2014Jul;10:1407-13. Přejít na PubMed...
  37. Kang HS, et al. Factors associated with caregiver burden in patiens with Alzheimer's disease. Psychiatry Investigation. 2014;11(2):152-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Kozáková R, et al. Zátěž a syndrom vyhoření u rodinných pečujících. In: Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na důkazech. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2016; p. 104-110.
  39. Ornstein C, Gaugler J. The problem with problem behaviors: a systematicreview of the association between individua patient behavioral and psychological symptoms and caregiver depression and burden within the dementi patient-caregiver Hyad. International Psychogeriatrics. 2012;24(10):1536-52. Available from: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=psyh&AN=2012-23415-002〈=cs&site=ehost-live Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Hongmei Y, et al. Measuring the Caregiver Burden of Dariny for Community-Residing People with Alzheimer's Disease. Plos one. 2015; 10(7):e0132168. Aivailable from: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=psyh&AN=2014-34726-001〈=cs&site=ehost-live Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Cherry M, Salmon P, Dickson P, et al. Factors influencing the residence of carem of individuals with dementia. Reviews in Clinical Gerontology. 2013;23(4): 251-66. Přejít k původnímu zdroji...
  42. Sousa MF, et al. Factors associted with caregivers burden: komparative study between Brazilian and Spanish caregivers of patiens with Alzheimer's disease (AD). International Psychogeriatrics. 2016;28(8):1363-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Ježorská Š, Vévoda J, Chrastina J. Motivace sester a syndrom vyhoření - existuje souvislost? Profese on-line [Internet]. 2014 [cited 2017 Feb 1];7(1):9-15. Available from: http://profeseonline.upol.cz/ Přejít k původnímu zdroji...
  44. Pavelková H, Bužgová R. Bucnout aminy healthcare workers in hospice care. Central European Journal of Nursing and Midwifery [Internet]. 2015 [cited 2017 Feb1];6(1):218-23. Available from: http://periodika.osu.cz/cejnm/dok/2015-01/6-pavelkova-buzgova-cz.pdf Přejít k původnímu zdroji...
  45. Zálešáková J, Bužgová R. Psychická zátěž sester pečujících o onkologicky nemocné. Pracovní lékařství. 2011;63(3-4):113-8.
  46. Bužgová R, Ivanová K. Violation of ethical principles in institutional care for older people. Nursing Ethics. 2011;18(1):64-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Matoušková I, Seitl M. Pracovní zátěž, životní spokojenost a work-life balance zaměstnanců přímé péče v domovech pro seniory v jižních Čechách a Praze. Sociální práce [Internet]. 2014 [cited 2017 Feb1];14(1):40-51. Available from: http://www.socialniprace.cz/soubory/sp1_2014_web-151202114855.
  48. Šerfelová R, Hladeková B. Záťaž opatrovateľa v procese starostlivosti o chronicky chorého. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2010;1(3):89-92.
  49. Tew EH, Naismith SL, Pereira M. The Contribution of Personality traits. BioMed Research International. 2013;2013:151872. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...