Profese online 2015, 8(2):6-10 | DOI: 10.5507/pol.2015.009
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NANDA-I v podmínkách neonatologické péče v ČR.
Cíl: Cílem práce bylo validovat diagnostické prvky ošetřovatelských diagnóz 00104 Neefektivní kojení a 0106 Snaha zlepšit kojení vybraným souborem neonatologických sester - expertek a zjistit, které diagnostické prvky považují za hlavní, a které za vedlejší.
Metody: Pro obsahovou validaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 26 neonatologických sester - expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj obsahující 43 položek (diagnostických prvků) uvedených v klasifikačním systému NANDA-International.
Výsledky: U ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení, za významné určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,80) expertky považovaly: kojenec není schopen správně uchopit prs (0,82). Ze souvisejících faktorů dosáhlo váženého skóre vyšší než 0,80 celkem 3 prvky. U ošetřovatelské diagnózy 0106 Snaha zlepšit kojení váženého skóre vyšší než 0,80 nedosáhl žádný prvek.
Závěr: Pro posouzení nespokojenosti nebo potíží matky a dítěte při procesu kojení na oddělení šestinedělí, považují expertky za významné 4 prvky z 30, týkající se pouze ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení.
Klíčová slova: DCV model, expert, neefektivní kojení, snaha zlepšit kojení, ošetřovatelská diagnóza, validace
Zveřejněno: říjen 2015 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.